Už i za pár stokorun pořídíte skvělá sluchátka. Otestovali jsme 20 modelů

Žijeme v době sluchátkové. Hudební přehrávač v podobě chytrého telefonu má v kapse téměř každý a vývoj bezdrátové technologie Bluetooth a souvisejících kodeků pokročil natolik, že se směle můžeme zbavit na cestách poměrně nepraktických kabelů bez toho, abychom zásadněji obětovali zvukovou kvalitu. Díky službám jako Spotify nebo Tidal máme navíc snadný okamžitý a prakticky neustálý přístup k obrovským hudebním katalogům - to je něco, o čem se nám před několika lety lety ani nesnilo a co dnes popularitě mobilního poslechu hodně pomáhá.

Za poslední roky vývoj sluchátek urazil obrovský kus cesty, ať již kvůli možnosti počítačového vývoje produktu pomocí fyzikálních simulací, nebo vývoji materiálů. Zatímco dříve bylo nutné si za kvalitní zvuk hodně připlatit, dnes posluchače nemusí urazit ani sluchátka s cenou ve stokorunách - pakliže dobře vyberete.

Do testu jsme vybrali sluchátka všech možných konstrukcí a druhů s tím, že všechna mají být vhodná pro použití na cestách, případně i v zaměstnání. Na domácí modely se podíváme jindy.

Která sluchátka v testu najdete:

Zcela bezdrátová sluchátka, in-ear modely: QCY T1 a Bose SoundSport Free.

a Bezdrátová sluchátka vzájemně propojená kabelem : Bose SoundSport Wireless, JBL Reflect Contour 2, Sennheiser Momentum Free.

Bezdrátová in-ear sluchátka propojená „límcem“ kolem krku: RHA MA-650 Wireless, s potlačením hluku: SonyWI-1000X.

s potlačením hluku: Crossover“ mezi bezdrátovými sluchátky propojenými kabelem a sluchátky s hlavovým mostem: Koss Porta Pro Wireless.

Bezdrátová sluchátka na uši: Audio-Technica ATH-S200BT, Under Armour Sport Wireless Train.

Bezdrátová sluchátka s náušníky okolo uší: Sennheiser HD 4.40 BT, Pioneer SE-MS7BT.

Bezdrátová sluchátka okolo uší s aktivním potlačením okolního hluku: Panasonic RP-HD605N, Sony WH-1000X M3.

Sluchátka s kabelem: náušníky okolo uší s potlačením okolního hluku: Audio-Technika ATH-MSR7NC, in-ear: iBasso IT01 Red-Blue, Klipsch Reference R6i II, Beyerdynamic Soul Byrd.

in-ear: Sluchátka s kabelem pod 1 000 Kč: SoundMagic 10E, Fiio F3.

Bez rozehrání raději neposlouchejte

Pokud si nasadíte na hlavu nová sluchátka rovnou z krabice, můžete být silně zklamaní - zvuk nebude takový, jaký jste očekávali a jaký popisovali v recenzi. Je to normální. Sluchátka, stejně jako reprosoustavy, potřebují nejprve rozehrát. U některých modelů je to potřeba více, u některých méně.

Rozehrát dvacítku sluchátek, z nichž většina má připojení přes Bluetooth, není jen tak. Naštěstí mi kolegové z půjčili větší množství různých smartphonů a tak jsme mohli sluchátka ve vlnách rozehrávat non-stop několik dnů, každá minimálně 8 hodin, zpravidla mnohem déle.

Sluchátka jsme testovali pomocí chytrého telefonu Samsung Galaxy S8+, streamovacích služeb Tidal a Qobuz. Sluchátka, která je možné připojit i drátem, nebo pouze drátem, pak signálem zásoboval sluchátkový zesilovač s D/A převodníkem Chord Mojo a hi-res streamer Chord Poly, které z nich dostaly úplné maximum.

Dvacet sluchátek, jedna po druhých

Pro venkovní poslech jsou samosebou nejpříjemnější sluchátka bezdrátová. Vývojové nejmladší fází jsou pak sluchátka zcela bezdrátová, u kterých ani spojení pravého a levého sluchátka neobstarává kabel, ale bezdrátové Bluetooth spojení. To oceníte zejména v zimě, kdy se vám žádný drát nebude motat do šály a chlupatého límce zimní bundy.

Zároveň ale musíte řešit problém, kam s nimi, když zrovna neposloucháte - například hovoříte s vlakovým průvodčím. Sluchátka v takové situaci nelze za nic pověsit, čímž se zvyšuje riziko, že je ztratíte. Ideální je proto vždy uložit je do přibaleného pouzdra, které snižuje i druhou nevýhodu „free“ sluchátek - kratší poslechovou dobu na akumulátor. Do maličkých sluchátek se vešly jen maličké akumulátory, takže taková sluchátka zpravidla vydrží jen 3 - 4 hodiny poslechu. Transportní pouzdra ale mají vestavěný akumulátor a pokud do nich sluchátka vložíte, okamžitě se začnou nabíjet, čímž lze jejich provozní dobu prodloužit nejméně třikrát.

My jsme do našeho výběru zvolili in-ear model QCY T1, který kombinuje překvapivě nízkou cenu s překvapivě dobrým zvukem a novým Bluetooth 5.0. Po vybalení musíte nejprve spárovat sluchátka mezi sebou a poté s telefonem, což ale uděláte jen jednou - příště se připojí vždy, když je vyjmete z pouzdra, což berou i jako impuls pro zapnutí. Sluchátka jsou lehoučká a při vhodně zvolené velikosti nástavce jsem neměl strach, že by z uší vypadly. Navíc jsou velmi dobře tvarovaná, v uších jsem je prakticky necítil. Celé bočnice sluchátek navíc fungují jako tlačítka, můžete přeskakovat skladby, zastavit reprodukci, přijmout hovor. Hlasitost je třeba měnit na telefonu. K přenosu zvuku využívají SBC a AAC. Sluchátka vydrží necelé čtyři hodiny poslechu, dalších zhruba 14 získáte z akumulátoru v pouzdře. Při telefonování slyšíte druhou stranu z obou sluchátek, hlas z mikrofonu je trochu „nakřáplý“, ale bez problémů srozumitelný.

Při ceně 1490 Kč je zvuk hudení reprodukce až neuvěřitelně dobrý. Hudba zní dospěle, plně, přirozeně, s příjemnými náznaky prostoru, slušně vykreslenými detaily a výrazným vokálem. V ničem nemají zásadnější chybu, která by posluchači překážela ve spokojeném poslechu. Ano, basy nesahají tak hluboko a nejsou tak razantní jako u některé konkurence, na výškách je patrná mírná hrubost (granularita) a směrem k těm nejvyšším zřetelný útlum, ale za tu cenu je to nemístné hnidopišství. Zvukově jsou univerzální, snad jen u tvrdého rocku metličky šustily až příliš.

Úplně bez drátů se obejdou i Bose SoundSport Free z poněkud vyšší cenové kategorie, v prodeji jsou za 5 290 Kč. Schované jsou v rozměrnějším zavíratelném pouzdře a i sama jsou mnohem rozměrnější než QCY. V uchu drží nejen klasicky silikonovým nástavcem ve zvukovodu, ale také opěrkou ze stejného materiálu. Sluchátka tak drží pevně, chvíli jsem ale bojoval s výběrem správného nástavce a vhodného natočení v uchu. Kvůli jejich větším rozměrům i hmotnosti stále víte, že je v uších máte. Ovládání je řešeno gumovými tlačítky na pravém sluchátku, za chůze si tak snadno sluchátko během ovládání uvikláte z ucha ven, jinak to ale funguje dobře. Měnit lze hlasitost, hudbu pozastavit, přeskočit na další skladbu, nebo přijmout hovor. Při spojeném hovoru slyšíte druhou stranu jen z pravého sluchátka, což je docela přirozené, zvuk z mikrofonu je trošku zahuhlaný, ale srozumitelný.

Hudba pochopitelně hraje z obou sluchátek a zatímco si někteří zahraniční recenzenti stěžovali na nestabilní spojení obou sluchátek, já nezaznamenal jediný výpadek. Pro přenos využívá kodeky SBC a AAC. Zvuk je mohutný a trochu muskulární, jak jsme u Bose zvyklí, ale na natolik, abychom zpochybňovali jeho přirozenost. Basy jsou důrazné, ale nikoli přehnané, což je třeba pochválit, ale také trochu měkké, což snižuje razanci u tvrdého rocku. Nejvyšších výšek je subjektivně objemově trochu méně, reprodukce je tak laděna spíše do teplejších tónů.

Sluchátka jsou odolná proti potu a vodě, takže s nimi můžete i cvičit případně běhat, zde je jen třeba pamatovat na to, že máte ucpané zvukovody a jste tak akusticky izolování od okolního dění, například silničního provozu. Sluchátka stačí na necelých pět hodin provozu, pouzdro dodá dalších 10 hodin.

Výrobci se někdy snaží v rámci jedné řady nabídnout různé verze jedněch sluchátek a tak tomu je i u Bose - předchozí sluchátka nabízí i ve variantě bezdrátových sluchátek vzájemně propojených kabelem. Nazývá je Bose SoundSport Wireless Tím se ušetří na části elektroniky a z provozního hlediska oceníte možnost je nechat viset volně z krku dolů, čehož jsem v běžném provozu častěji využíval. Akumulátory i elektronika jsou schované ve sluchátkách, na kabelu je jen ovladač a mikrofon pro telefonování - jeho zvuk je tak o poznání čistší a přirozenější, než u mikrofonů „za rohem“ u boltce. Na ovladači můžete měnit hlasitost, pozastavit reprodukci, přeskočit na další skladbu, vzít hovor. Na požádání sdělí i kapacitu baterie. Sluchátka jsou o trochu menší než jejich Free sourozenci a v uchu mi seděla pohodlněji a ještě o trochu jistěji. Odolnost proti stříkající vodě a potu zůstává.

Ačkoli se jedná o sluchátka přinejmenším příbuzná verzi Free, jsou levnější, stojí 3 990 Kč. Zvukově jsou na tom ještě o něco lépe. Hlavně u rocku nás potěšila větší razancí na basech a celkově větší energií - hudba má větší drive a je o trochu zábavnější. Jinak pro ně platí to samé, co pro „Free“ verzi. Na jedno nabití vydrží přes pět hodin provozu, k nabíjení slouží microUSB port na pravém sluchátku.

Podobné konstrukce, tedy sportovní bezdrátová in-ear sluchátka propojená kabelem, jsou i JBL Reflect Contour 2. Ozvučnice jsou mnohem menší a lehčí než u Bose a i do ucha se uchytávají jinak - uvnitř boltce je sice také silikonová opěrka, přidávají se k nim ještě hokejky z měkkého plastu, kterými vedou kabely a kterými sluchátka v podstatě zavěsíte za ucho stojně, jako brýle. A jak se ukázalo při testu, souběžné použití brýlí a sluchátek nebyl problém. Po chvíli převlékání nástavců i podpěrek jsem se ustálil na prostřední velikosti a sluchátka držela skvěle, pokud vám je při sportu někdo nevytrhne z uší, tak nevypadnou. Pohodlí v uchu je docela dobré, po delší době mě trošku tlačila (jen v levém uchu), ale v tomto případě hodně záleží na tvaru uší, a tak doporučuji před koupí vyzkoušet. Při telefonování slyšíte hlas v obou sluchátkách, hlas snímaný mikrofonem ale působí jako by byl snímán z dálky, a je tak méně srozumitelný. Ovladač uřídí hlasitost, přeskakování skladeb, pozastavení reprodukce, příjem hovoru a probuzení hlasové asistentky.

Zvukově se Contour 2 docela povedla, jsou rychlá, jasná, trochu protipól temnějším Bose. V reprodukci mi basy nechyběly, ale je pravda, že pokud si na ně potrpíte, u leckteré konkurence jich dostanete více - zejména objemově, z hlediska frekvence umí zahrát i docela hluboko. Reprodukce je příjemná, přehledná a spíše jednodušší, s přesnější kresbou detailů si sluchátka hlavu příliš nelámou a méně razantní je v porovnání s podobně koncipovanými Bose i dynamika, nesmíme ale zapomínat, že Contour 2 stojí 2 590 Kč, takže v podstatě polovinu. Na poslech jazzu bych si vybral jinde, ale pop zní dobře, rock taky - i když zde by více dynamiky neuškodilo. Na nabití vydrží hrát přes osm hodin, což je velmi dobré.

Jako další in-ear bezdrátová sluchátka vzájemně propojená kabelem jsme vybrali Sennheiser Momentum Free. Oproti předchozí dvojici jsou decentnější, nejsou totiž přímo určena na sport, a tak u nich nenajdete žádné speciální nástavce pro uchycení do ucha - jen klasický silikonový nástavec pro zasunutí do zvukovodu. Sluchátka jsou stejná v celé řadě „in-ear“ sluchátek Momentum, na kabelu tak jsou tentokrát dva moduly, jeden obligátní s mikrofonem a ovladačem, druhý s akumulátorem a signálovou elektronikou. S volným krkem nepřekáží, ale s šálou či huňatým límcem zimní bundy to může být horší. Zadní stěny ozvučnic jsou magnetické, sluchátka tak můžete přiklapnout zády k sobě a na krku pak tolik neblimbají. Zvuk mikrofonu je velmi dobrý, účinně je potlačeno i echo místnosti. Ovladač si poradí s hlasitostí, přeskakováním skladeb, pauzou a přijmutím hovoru.

Zatímco Contour 2 bych si na poslech jazzu nevybral, Momentum Free naopak klidně. Ve zvuku je hodně vykresleno detailů a podrobností, i ve složitějších scénách zůstává přehled a i dynamika a mikrodynamika je perfektní. Frekvenčně je zvuk bohatý od výšek po basy, v basově exponovaných skladbách bych si je přál trochu měkčí a prokreslenější. Bez problémů zvládnou i tvrdý rock, zde oceníte energii na basech a právě tu dynamiku. Pokud by si u rocku něco zasloužilo kritiku, tak jsou to lehce hrubší výšky. Pro přenos využívají SBC, AAC, aptX a aptX Low Latency, na jedno nabití vydrží přes pět hodin reprodukce. Koupíte je za 4 990 Kč.

Další variantou jsou bezdrátová in-ear propojená „límcem“ kolem krku v případě modelu RHA MA-650 Wireless. V tomto „límci“ pak jsou ukryté jak akumulátory, tak signálová elektronika, takže na „drátu“ ke sluchátku již může být jen ovladač s mirkrofonem. Akumulátor tak může být větší, tedy mít větší kapacitu, aniž by způsoboval nějaký diskomfort - zde sluchátka utáhne lehce přes deset hodin.

Límec MA-650 sedí na krku pohodlně a prakticky o něm nevíte, malá lehká in-ear sluchátka v uších také skoro necítíte. Komplikací je, že kabely z límce vycházejí směrem dopředu, takže nejenže zasahují před obličej, ale v případě zarostlé tváře se při chůzi o vousy třou, což je kvůli mikrofonnímu efektu kabelu přenášeno v podobě hluku do zvukovodu. Je to ale jedna z mála slabin jinak výborných sluchátek. Druhou slabinou, ať ji máme z krku, je omezená funkčnost ovladače u telefonu s Androidem - umí jen hlasitost, zastavení reprodukce, přijmutí hovoru a přivolání hlasové asistentky (trvá díle než jinde, ale jde to). Skladbu ale nepřeskočí. Při telefonování oceníte kvalitní vestavěný mikrofon, ten patří mezi nejlepší v testu. Skvělou funkcí je také vestavěné vibrační vyzvánění, sluchátka na krku mírně zavibrují, a tak hovor neminete, ani když sluchátka visí na krku. Díky magnetickým ploškám, kterými je lze přicvaknout k sobě, na krku neplandají ani při odložení mimo poslech. Párování usnadní NFC.

Zvukově se u RHA vytáhli, sluchátka hrají výborně. Oceníte velmi precizně a výrazně podané středy a výšky, skvělou dynamiku a prostor v reprodukci. Poslech je zábavný i u náročnějších jazzových nahrávek. Basy jsou hezky prokreslené, ale objemově a důrazem trochu upozaděné - ne že by chyběly, ale pokud si potrpíte na důrazné basy, pak vám větší radost udělají Momentum Free u Sennheiseru. Vyjma méně zastoupených basů ale není moc co kritizovat, což je za 2 690 Kč opravdu skvělá zpráva. Umí hrát bez zkreslení i velmi nahlas.

Jinou variaci s límcem kolem krku jsme vybrali od Sony, je to model WI-1000X. Tentokrát je límec pevný a jen trochu ohebný a my musíme říci, že nám více vyhovoval ten pružný od RHA. Sony navíc na jeho vnitřní strany integroval i všechny ovladače, takže tlačítka nahmatáváte mezi krkem a sluchátky - není to ideální, ale lze si na to zvyknout. Čím si ale sluchátka vydobyla své místo v tomto testu, je především systém aktivního potlačení okolního hluku, který u drtivé většiny jiných in-ear sluchátek nenajdete. Zdaleka sice není tak účinný jako u některých modelů tohoto výrobce, ale pokud často posloucháte ve významně hlučném prostředí, tak kombinaci pasivní (silikonový nástavec) a aktivní (mikrofony sejmutý hluk je do ucha posílán v protifázi a tím se zvukové vlnění ruchů vyruší) oceníte. Vestavěný mikrofon hlas zachytává výrazně a srozumitelně. Sluchátka nemají „magnetky“, a tak při spuštění z krku volně bimbají.

Projev sluchátek je mohutný a dominují mu výrazné basy. Na mě jich je skoro až moc, mohly by být taky lépe prokreslené, ale rozhodně jsou efektní a nejde o laciné dunění - trochu to připomíná reprosoustavy s výkonným a trochu nahlas puštěným subwooferem. Reprodukce má velmi dobrou dynamiku, hezky detailně prokreslené středy a příjemně jemné i když trochu měkké výšky. Krásně tak zní kupříkladu reggae, méně nadšení jsme byli u tvrdého rocku, tam basy působí trochu pomale a těžkopádně. Podpora kodeků je skvělá, sluchátka umí SBC, AptX, AptX HD, AAC a LDAC, nechybí rychlé párování pomocí NFC. Výdrž akumulátoru je zhruba 9 hodin, zajímavá je možnost připojit sluchátkový kabel prostřednictvím USB konektoru. WI-1000X stojí 4 490 Kč.

Zajímavým „crossoverem“ mezi bezdrátovými sluchátky propojenými kabelem a sluchátky s hlavovým mostem jsou Koss Porta Pro Wireless. Je to trochu unikát, větší sluchátka s hlavovým mostem mají zpravidla elektroniku a akumulátory jinde než na kabelu sluchátka propojujícím. Záměrem výrobce byl „upgrade“ legendárního 34 let vyráběného modelu Porta Pro do bezdrátové podoby a pokud nechtěl do jejich konstrukce nijak zasahovat, o moc více možností neměl. Ovladač klasicky uřídí hlasitost, přeskakování skladeb, pauzu a přijetí hovoru. A stejně jako klasické Porta Pro je můžete složit do snadno přenosné podoby a vložit do malého pouzdra. Mikrofon snímá hlas výrazně a srozumitelně, nevýhodou je mírný brum, který je při hovoru slyšet ve sluchátkách. Při nočním poslechu je otravná výkonná modrá blikající dioda na ovladači.

Zvukově u Porta Pro Wireless vyzdvihujeme plný, dospělý, příjemný klidný přednes - skoro máme chuť řici analogový. Všeho je tak akorát, nižších basů v rámci dnešní konkurence spíše trochu méně a - a teď budeme trochu opisovat z naší starší recenze - naopak klasický charakter Porta Pro, tedy zdůrazněné vyšší basy, mírně zůstává i zde, ale ve vcelku přijatelné a hlavně konstantní podobě. Tím, že měniče živí vlastní elektronika sluchátek, nemůže nastat situace, kdy byste je kabelem připojili k příliš basujícímu přehrávači nebo telefonu, obě charakteristiky se sečetly a problém s basy byl na světě. Porta Pro nejsou přeborníkem v analytickém podání a jemné kresbě detailů, ale mají frekvenčně bohatý, příjemný a zábavný zvuk, který neunavuje ani při dlouhém poslechu. Na jedno nabití vydrží 16 hodin. Pořídíte je za 2 990 Kč.

Tímto můstkem jsme se posunuli od sluchátek do uší (intraaurální) ke sluchátkám na uši (supraaurální). Zatímco Porta Pro jsou vysloveně kompaktní, další model je o poznání větší. Audio-Technica ATH-S200BT dorazila v pro sluchátka netradiční bílé barvě a hned na první uchopení je patrná lacinější konstrukce, čemuž se ale nelze divit, stojí pouze 1 790 Kč. Za ty zákazník dostane sluchátka s náhlavním mostem, uzavřenými ozvučnicemi a koženkou potaženými měkkými náušníky, které sedí částečně na boltcích a částečně kolem nich. Ovládací tlačítka jsou na levé mušli, díky haptickému značení je lze snadno ovládat i poslepu a zvládnou klasiku - hlasitost, přesok skladeb, pauzu a dokonce i zavolání hlasové asistentky. Vestavěný mikrofon snímá hlas zřetelně, ale plastově a trochu vzdáleně - to, že snímá hlas vedle boltce je nevýhoda.

Sluchátka sedí na hlavě docela příjemně, já bych skoro ocenil nižší přítlak na uši - mám širokou lebku - ale žádný drtiboltec to není. Zvukově jsou vzhledem k ceně sluchátka velmi solidní, oceňujeme výrazný basový základ, který je razantní, ale zbytečně neduní - i když je fakt že třeba u Daft Punk - Get Lucky se při vyšších hlasitostech basy v ozvučnicích trochu zahlcovaly. Charakter reprodukce je příjemný, neunaví ani při dlouhém poslechu. Výšky nechybí a jsou celkem hezky vykreslené, ale mohly by být výraznější. Celkově tak je reprodukce laděna spíše tepleji, k hloubkám. V reprodukci je cítit uzavřenost ozvučnice. V tvrdém rocku je i díky tomu trochu zmatek. Baterie vydrží dost neuvěřitelných 36 hodin poslechu.

Dalšími bezdrátovými sluchátky, jejichž náušníky leží na boltcích, jsou Under Armour Sport Wireless Train, která jsou výsledkem spolupráce JBL s oděvní společností Under Armour. Normálně by nás takové spojení nechalo chladné, ale zde pro to máme důvod - náušníky SuperVent. Zatímco ve většině sluchátek „na uši“ se při použití v horku, venku na slunci nebo v posilovně pod koženkovým povrchem náušníků potí uši a je horko, zde jsou použity funkční průvzdušné tkaniny. Ucho by tak mělo být v suchu a tepelné pohodě i při delším poslechu, počítat musíte s horší hlukovou izolací jak vás, tak okolí. Sluchátka působí velmi robustně, a tak by měla i hrubší zacházení přečkat bez větší úhony.

Tím, že jsou určena pro aktivní pohyb, jim musíme odpustit větší přítlak na uši, který zajišťuje jejich stabilitu na hlavě. Na tu moji to bylo přece jen těsné a po delším poslechu mě tlačily uši. Ovládací tlačítka jsou na pravém sluchátku a díky tvarovým odlišnostem je snadno nahmatáte. Ovladačem uřídíte vše potřebné, včetně přeskakování skladeb a zavolání hlasové asistentky. Sluchátka nemají aktivní potlačení hluku, ale přesto nabízí funkci „talk thru“ kdy hovořící osobu snímá mikrofon a vy ji tak lépe slyšíte. Ten zajišťuje i komunikaci při telefonování, to není zvukově ideální, srozumitelnost byla nižší.

Zvuk je příjemným překvapením, nápisy „JBL Charged Sound“ nás trochu varovaly před steroidovým projevem, ten se ale nekoná, přestože sluchátka evidentně používají vnitřní ekvalizaci. Ta se projevuje lehce „navoněným“ příjemným, živým, barevným, veselým projevem. Ten je velmi dynamický, s pevnými rychlými basy, příjemně podaným vokálem, slušně vykreslenými detaily a hezky vykreslenými, byť občas mírně uměle znějícími výškami. Do posilovny si nelze přát více a nebýt silnějšího přítlaku na uších, neváhali bychom je doporučit i na domácí poslech. Nezaleknou se ani tvrdého rocku. Akumulátor vydrží na zhruba 16 hodin poslechu. K mání jsou za 5 190 Kč.

Vyšší stupeň pohodlí a svým způsobem i zvukové izolace nabízí bezdrátová sluchátka s náušníky okolo uší (sluchátka circumaurální). Boltce tak jsou uvnitř prostoru sluchátka a nic na ně netlačí - pro pohodlí poslechu je to nejlepší varianta. S jednou výjimkou a tou je provoz v letních vedrech - ve sluchátkách bývá vedro a potí se v nich uši.

Velmi povedeným zástupcem této kategorie jsou Sennheiser HD 4.40 BT za 2 590 Kč. Měkounké náušníky jsou potažené koženkou, přítlak na hlavu je o trochu větší, než by musel být, ale nepřekračuje to mez, kdy by nošení přestalo být pohodlné. Ovládací prvky jsou na pravém sluchátku a tentokrát jsou rozdělené zvlášť, takže vše včetně hlasové asistentky uřídíte bez většího soustředění. Vestavěný mikrofon je velmi dobrý, hlas nemá žádné echo, ale je znát mírné zkreslení vzniklé při čištění signálu. Srozumitelný je perfektně. Sluchátka lze používat jak s Bluetooth, tak kabelem - připojuje se maličkým čtyřpinovým Jack konektorem s bezpečnosntím závitem. Při bezdrátovém přenosu využívá SBC nebo aptX, při párování potěší NFC.

Zvuk je velmi dobrý, okamžitě zaujme mohutnými a poměrně důraznými basy, které ale naštěstí zůstávají tam, kde mají, a nepletou se tak do příjemně vykreslených středů a výšek. Reprodukce je klidná a pohodová, potěší slušná dynamika a přehlednost scény. Nejde o analytický přednes, na který jsme u některých modelů německého výrobce zvyklí, ale příjemný zábavný civilní projev.

Velkou pochvalu zaslouží za bezmála třicetihodinovou výdrž akumulátoru a možnost sluchátka složit do velmi kompaktní, a tedy snadno přenosné podoby.

Naprosto famózní pohodlí najdete ve sluchátkách Pioneer SE-MS7BT. Ozvučnice a náušníky jsou poměrně velké, takže se jich uši ani nedotýkají, přítlak je příjemně nižší, ale stabilita na hlavě je velmi slušná. Diskomfortní bude jen horko pod koženkovými náušníky v letních teplotách. Pokud často posloucháte hodiny v kuse, MS7BT vás budou hýčkat. Ovladače jsou pro změnu na levé mušli a uřídíte jimi vše potřebné, pokud tedy nepotřebujete hlasovou asistentku. Mikrofon je slabší, snímaný hlas je tichý a méně srozumitelný. K přenosu využívají aptX a AAC, párování usnadní NFC.

Sluchátka mají příjemně vzdušnou reprodukci s výraznějšími, ale nikoli přehnaně ostrými výškami. Oproti Sennheiserům mají mnohem komornější podání basů, a tak reprodukce působí jasnějším, ale méně důrazným dojmem. Oproti některým konkurentům schází větší drive. Posluchač dostane slušné množství hezky vykreslených detailů, ale nemohli jsme se zbavit dojmu, že sluchátka hrají spíše po povrchu a vnitřní objem tónů příliš neřeší - což je vzhledem k ceně 2 990 Kč poznámka spíše pro šťoury. Velmi dobře zahrála i tvrdý rock, basy jsou totiž poměrně rychlé. Když jim po jedenácti hodinách reprodukce dojde „šťáva“, můžete je k přehrávači připojit kabelem.

Za o trochu vyspělejší a dražší skupinu bychom mohli považovat bezdrátová sluchátka okolo uší s aktivním potlačením okolního hluku. Zatímco in-ear modely tlumí rušení okolního hluku silikonovými nástavci, u sluchátek okolo uší tato mechanická ucpávka není, a proto lze hluk tlumit zejména aktivním způsobem. Jeho funkci jsme naznačili již u WI-1000X: mikrofony snímají okolní hluk, signálová elektronika jej zpracuje a reproduktory jej v protifázi zahrají do uší, čímž vyruší zvukové vlny hluku. Výsledkem je více či méně uspokojivé ticho.

Úplnou novinkou na trhu jsou sluchátka Panasonic RP-HD605N a musíme říci, že se povedla. Tedy, v nabídce jsou v barvě, kterou muž označí za „asi hnědou“ a žena za „fialovo-zlatou“, což asi nebude na žebříčku dvaceti nejoblíbenějších barev, ale celkově jsou sluchátka vzhledově decentní. Ovládáte je tlačítky na pravé mušli, snadno nahmátnete ovládání hlasitosti, pozastavení reprodukce a vyvolání hlasové asistentky. Přeskakovat skladby však nejde. Nahmatat tlačítko systému pro potlačení hluku a nesplést si jej s tlačítkem pro vypnutí sluchátek dá chvíli cviku.

Reprodukce je na první poslech atraktivní, živá a veselá a je jasné, že tady pracuje ekvalizace. Vše je trochu naleštěnější a neblýskanější než obvykle bývá, ale to není třeba nutně brát jako kritiku, snad jen, že při delším poslechu může taková reprodukce více unavovat uši. Jinak je poslech zábavný, výšky jsou správně vybroušené a jemné, středy výrazné a detailní, dynamika přirozená a basy pevné a důrazné. Problém nemají ani s tvrdým rockem, reprodukce je ale místy, zejména při vyšší hlasitosti (a HD605N umí hrát hodně nahlas), trochu ostřejší. Bezdrátový přenos zvuku může využít kodeky SBC, AAC, aptX-HD a LDAC. Využít můžete i připojení kabelem, i u tohoto připojení lze využít systém potlačení hluku. V tomto režimu samozřejmě nezasáhne ekvalizace a zvuk působí civilnějším dojmem, je velmi dobrý.

Z kvality a účinnosti režimu pro potlačování hluku jsme ale nebyli nadšení. Nastavit si jej můžete ve třech režimech s různou intenzitou a charakterem potlačení, ale jednak sám o sobě reprodukci doplňuje mírným šumem (patrným zejména v tichém prostředí), ale hlavně není oproti konkurenčním Sony WH-1000X M3 příliš účinný. Tedy, hladinu okolního hluku o poznání sníží, ale ne tak, aby byl možný tichý nerušený poslech v metru - tam jsem měl potřebu hlasitost reprodukce zvyšovat. Výhodou ale je, že odhlučnění lze nechat aktivní i s odpojeným kabelem i Bluetooth. Akumulátor vydrží bezmála 20 hodin reprodukce.

V případě Sony WH-1000X M3 jde o ticho velice uspokojující. Takové, že ve vlaku nebo v metru můžete poslouchat tiše puštěný jazz a nebudete mít pocit, že nějaké tóny přeslechnete. Je to příjemné a prudce návykové. I pulzující davy lidí v předvánočním obchodním centru na mě nepůsobily tak zběsile, když jsem se pohyboval v tichu s příjemnou hudbou. O kolik dokážou zpříjemnit například zaoceánský let, není třeba zdůrazňovat.

WH-1000X M3 navíc také skvěle hrají. Reprodukci nic nechybí, basy jsou pevné a důrazné, byť by mohly být trochu měkčí a prokreslenější - přece jen při ceně 9 990 Kč musíme být v hodnocení přísnější. Středy jsou přirozené, v reprodukci je pořádek, výšky jsou podané hezky, byť trochu měkčeji. Potěší živá dynamika a celkově pevný, plný, hutný projev. Reprodukce detailů není vysloveně analytická, ale rozhodně nechybí a je jich dost na to, aby vás muzika bavila. Sluchátka nezaskočí žádný žánr včetně tvrdého rocku.

Při bezdrátovém přenosu umí využít kodeků SBC, AAC, aptX, aptX-HD a LDAC, případně můžete připojit kabel. I s ním můžete použít potlačení hluku, zvukově mě ale bavily méně než přes vlastní elektroniku, komponenty jsou evidentně ušité na míru a vzájemně se doplňují. Ovládání je dotykové pohyby prstů po pravé ozvučnici a snadno tak měníte hlasitost, přeskakujete skladby, zastavíte reprodukci, přijmete hovor nebo zavoláte hlasovou asistentku. Položením dlaně na celou ozvučnici aktivujete „talk thru“ režim, kde je vám naopak mikrofony zprostředkován zvuk zvenčí - například když na vás někdo promluví. Na akumulátor vydrží skoro 27 hodin.

Zatím byla všechna sluchátka bezdrátová, u posledních čtyř modelů s alternativní možností připojení kabelu. Na venkovní použití je to podle nás ideální varianta. Jsou však uživatelé, kteří preferují variantu sluchátek s kabelem. Ta má několik výhod. Můžete použít svůj stávající MP3/FLAC přehrávač, můžete zvolit špičkový přehrávač i sluchátka pro opravdu perfektní reprodukci nebo můžete zvolit levná sluchátka - za stejné peníze budou hrát lépe než ta bezdrátová, protože neplatíte za signálovou a komunikační elektroniku a akumulátory.

Pro zachování kontinuity pokračujeme se sluchátky okolo uší s kabelovým připojením, konkrétně Audio-Technika ATH-MSR7NC. Ta představují netradiční kombinaci sluchátek s výhradně kabelovým připojením s aktivním potlačením okolního hluku. Nutno podotknout, že tento systém má spíše nižší účinnost, ve středně hlučném prostředí pomůže k méně hlučnému, ale v hlučném ticho nevyrobí. Výhodou je, že potlačení hluku funguje vždy - i když není připojený kabel.

Sluchátka jsou podobně pohodlná jako model od Pioneeru, jen mají o trochu silnější přítlak. Na hlavě sedí dobře, ale Pioneer se tak „o chlup“ stává vítězem v komfortu. Sluchátkový kabel je odnímatelný, je to klasický 3,5 mm Jack, na kabelu nechybí ovladač, ale umí jen pozastavení reprodukce, přeskočení skladby dopředu a vyvolání hlasové asistentky. Hlasitost neuřídíte.

Ale sluchátka si získala moji výraznou přízeň zvukovou kvalitou. Reprodukce je vzdušná, lehká, s krásně podanými a jemně vykreslenými výškami, přirozenými středy se skvěle prokreslenými detaily a rychlými, trochu umírněnými basy - pro někoho jich bude málo, ale já byl spokojený (snad jen u tvrdého rocku bych si kopáky představil přece jen mohutnější). Sluchátka charakterem reprodukce připomínají dvoupásmové studiové monitory - jsou technicky velmi neutrální. Jako slabší bych hodnotil dynamiku a nižší schopnost vtáhnout do hudby. Při vyšších hlasitostech mě někdy překvapily ostřejší sykavky a maličko hrubší struktura zejména ženských vokálů.

Překvapivě kvalitní in-ear kabelová sluchátka se dnes dají pořídit za překvapivě příznivé peníze. Od tohoto místa budeme pro změnu cenově klesat - nejdražším modelem v našem výběru jsou iBasso IT01 Red-Blue za 2790 Kč. V této barevné edici nebudete nikdy přemýšlet, které je pravé a které levé - do pravého ucha patří červené, do levého modré. Sluchátka mají větší ozvučnice, mimo 10mm grafénového měniče totiž v každé ukrývají i dva helmholtzovy rezonátory pro podporu nízkých kmitočtů. Chvilku mi trvalo najít správné silikonové nástavce, aby sluchátka držela a netlačila, ale poté v uších seděla příjemně. Kabel je odnímatelný, takže jej v případě poškození můžete snadno vyměnit. Nevýhodou je, že na kabelu není dálkový ovladač ani mikrofon - sluchátka jsou jen a pouze na poslech hudby. Přívodní kabel působí luxusně, tvoří jej dva páry kroucených vodičů z bezkyslíkaté mědi v průhledném potahu. Kousek před sluchátky jsou kabely navíc obaleny silnější průhlednou bužírkou zpevněnou a zakroucenou tak, že vás přesně navedou na správné nasazení sluchátek - kabel vede vrchem za boltci.

Zvukově jsou IT01 parádní. Projev je bezprostřední, živý, zábavný a zároveň poměrně přirozený. Skvělá je dynamika, zejména na basech, ty jsou výrazné, pevné, ale ne přehnané a nepletou se zbytku spektra, takže výsledek je příjemně vyrovnaný. Přál bych si ještě maličko ostřejší podání vyšších výšek, ty zde znějí spíše měkce. Pravolevý prostor je vykreslen slušně, předozadní jsem příliš nezaznamenal, zvuk hraje spíše uvnitř hlavy. Oceňujeme plné tělo tónů. Poslechově jsou to výborná sluchátka za velmi rozumné peníze. To, co předvedla s Chordem Mojo bylo obdivuhodné.

Pokud si potrpíte na mohutné basy, jen o dvě stovky levněji pořídíte sluchátka Klipsch Reference R6i II, která vám jich nadělí požehnaně. Respektive na můj vkus příliš, přiznám se, že to není charakter, který mi je milý, ale každému podle gusta. Zajímavě se projevují u tvrdého roku, kde se mohou slévat až k mírnému dunění, zároveň ale celek nepostrádá dynamiku, vokál je slušně vykreslený a výšek je sice v poměru k basům méně, ale i tak mají bicí slušný říz - a dohromady jim to hezky šlape. Mírně rozporuplný dojem jsem však neměl u jazzu, kterému chybí větší prostor a vzdušnost, u nižších výšek působí trochu zastřeně, zároveň hezky kreslí struny, ostrou kresbu mají i kovové metličky, ale zase celku nepřirozeně dominují basy. Reprodukce není můj šálek kávy, ale své kvality nesporně má.

Klipsch má speciální silikonové nástavce, které nejsou tradičně kulaté, ale eliptické, a měly by se lépe vemknout do zvukovodu. Pasivní izolace byla velmi dobrá a protože jsou ozvučnice maličké a lehké, bylo nošení pohodlné. Naše verze byla určena pro iPhone, takže u Androidu na ovladači nefungovala regulace hlasitosti přeskakování skladeb, jen pauza a zavolání hlasové asistentky. Mikrofon funguje výborně, hlas byl čistý, silný, srozumitelný.

Úplnou novinkou, předcházející celé nové řadě sluchátek s novou firemní identitou, je model Soul Byrd od společnosti Beyerdynamic. Ozvučnice jsou netradičně velmi nízké, takže prakticky zmizí v uších, vadil mi ale patrný mikrofonní efekt kabelu, který zvuky otírání lemu mikiny docela s chutí přenášel do uší. Dálkový ovladač uřídí hlasitost, pozastavení reprodukce, přeskočení na další skladbu a zavolání hlasové asistentky. Mikrofon snímá skvěle.

Zvuk novinky se nám líbí, tentokrát se nesoustředí na basy, ale na přirozenost ve středovém pásmu a celkově klidnou a příjemnou reprodukci. Kytary a vokály zní plně a dospěle, není to žádný analytický festival detailů, ale příjemná teplá reprodukce. Basy nejdou dramaticky hluboko, ale mají energii, výšky jsou měkčí, ale umí cinknout. Máte-li rádi civilní příjemnou reprodukci, budou se vám sluchátka líbit. Nevýhodou je nižší citlivost, a proto potřebný vyšší výkon zesilovače v přehrávači.

Díky čínským firmám se nám do přehledu dostala i dvoje sluchátka pod tisíc korun, u kterých jsme přesvědčeni, že vzhledem k ceně hrají skvěle, přičemž o těch úplně posledních si nebojíme hovořit jako o zázraku.

Předposledními v našem výběru jsou sluchátka SoundMagic 10E za 790 Kč. Jsou to maličká in-ear sluchátka, která mi v uších seděla velmi pohodlně, zejména proto, že se uší dotýkala pouze silikonovým nástavcem. Kroucený kabel působí dojmem, že je „z lepší společnosti“, ale je hůře ohebný, což v některých kombinacích oblečení působí problémy. Mikrofon ani ovladač tu nehledejte.

Zvukově jsou velmi příjemným překvapením, na první poslech jim nic nechybí ani nepřebývá. Basy jsou poměrně pevné a rychlé, výšky překvapivě výrazné a ostře vykreslené, středy jsou příjemné. U vokálu je znát rezerva, chybí mu trochu bezprostřednost, měli jsme pocit, jako kdyby zpěvák za mikrofonem udělal krok zpět. Žánrově jsou univerzální, i když třeba ve tvrdším rocku jsou ve složitějších scénách znát limity - v reprodukci byl slušný zmatek. Ale za 790 Kč jim opravdu po zvukové stránce nelze příliš nic vytýkat.

A jsme na konci. Fiio F3, zázrak za 690 Kč. Pohledná malá a v uších pohodlně sedící sluchátka s ovladačem, se kterým uřídíte hlasitost, přerušíte reprodukci, posunete se na další skladbu a vyvoláte hlasovou asistentku, a vestavěným mikrofonem. Kabel je tužší, než by bylo praktické, jenže to je malichernost v momentě, kdy si pustíte muziku.

Zvuk je totiž výborný, za danou cenu je to spíše zázrak. Reproduktory s grafénovou membránou nabízejí výrazné basy, příjemně čisté středy, překvapivě ostře (ale ne agresivně) řezané výšky. Za 690 Kč nelze nic kritizovat a i za dvojnásobek by to bylo dobré. Věřte, že můžete koupit třikrát dražší sluchátka a budou hrát hůře. U rocku je basů skoro až moc (maličko zaznívají), ale ve scéně je celkem pořádek a přehled, což je fajn.

Která koupit?

Pokud bych si měl vybrat jen jedna sluchátka, která bych příští rok poslouchal, budou to iBasso IT01 - to jsou za dané peníze opravdu nesmírně akusticky talentovaná sluchátka.

Pokud potřebujete hodně ušetřit, pak FiiO F3 nabídnou skoro až neuvěřitelně dobrý poměr mezi kvalitou a cenou.

Na denní delší dojíždění metrem, vlakem, autobusem a na dlouhé lety bych volil Sony WH-1000X M3.

Ale jak jsme psali na samém začátku: žádná špatná sluchátka jsme do testu nevzali, takže výběr je jen na vás: jaké vlastnosti a zvukový charakter bude vyhovovat právě vám.

Sluchátka Audio-Technica, Fiio, iBasso, QCY a RHA do testu zapůjčila poslechová galerie model SoundMagic 10E obchod ostatní sluchátka jejich oficiální distributoři pro Českou republiku.